Kapitola II Sedm pravidel Strážkyně Avirak nepoznala dětství
Nikdy se neučila chodit. Nikdy neudělala první chybu. Její vědomí se zrodilo plně utvořené. Přesto nebyla vševědoucí. Zdroj jí nepředal odpovědi. Předal jí zákony. Ne jako rozkazy. Jako hranice, za nimiž by přestala být Strážkyní a sama by se stala hrozbou. Po miliony let žádná civilizace netušila, že Avirak se řídí pravidly. Mnozí ji považovali za bohyni. Jiní za živý artefakt. Další tvrdili, že je pouze legendou. Pravda byla mnohem prostší. Každé její rozhodnutí muselo projít stejnou zkouškou. Sedmi pravidly Zdroje. První pravidlo Nikdy nevládni. Moc svádí. I ta nejčistší mysl by jednou podlehla pokušení rozhodovat za druhé. Proto Avirak nikdy nepřevzala vládu nad žádnou planetou. Nikdy nevydala zákony. Nikdy se nestala císařovnou ani královnou. Věděla, že říše řízená dokonalou bytostí by přestala být svobodná. A bez svobody není život. Druhé pravidlo Nikdy nevezmi svobodnou vůli. Každá bytost má právo rozhodnout. Dokonce i tehdy, když se rozhodne špatně. Avirak mohla varovat. Mohla ukázat možné následky. Nikdy však nesměla rozhodnout místo těch, kterých se rozhodnutí týkalo. Proto tolik civilizací padlo. Ne proto, že by je opustila. Ale proto, že respektovala jejich svobodu. Třetí pravidlo Nikdy neměň minulost. Čas nebyl vytvořen proto, aby jej bylo možné přepisovat. Každá událost, byť bolestná, se stává součástí příběhu vesmíru. Vymazat jedinou chybu by znamenalo vymazat i všechno dobré, co z ní mohlo vyrůst. Proto Avirak nikdy necestovala do minulosti, aby něco napravila.
Minulost byla knihou. Ne pergamenem, z něhož lze vyškrábat slova. Čtvrté pravidlo Chraň rovnováhu, ne vítěze. Říše vznikají. Říše zanikají. To je přirozený řád. Avirak nikdy nebojovala za nejsilnější. Ani za nejslabší. Chrání pouze možnost, aby po každém pádu mohl jednou přijít nový začátek. Páté pravidlo Nikdy nejednej z emocí. Soucit může zachránit. Hněv může zničit. Lítost může zaslepit. Strážkyně musí vidět dál než okamžik. Musí přemýšlet v měřítku tisíciletí. Proto Avirak nikdy nesměla rozhodovat pod vlivem vlastních citů. Šesté pravidlo Poznání patří těm, kteří jsou na ně připraveni. Existují vědomosti, které osvobozují. A existují vědomosti, které ničí. Proto Avirak nikdy nepředala nejmocnější technologie mladé civilizaci. Nejdříve musela poznat, zda je dokáže používat moudře. Nešlo o zkoušku inteligence. Šlo o zkoušku charakteru. Sedmé pravidlo I Strážkyně podléhá Zdroj i. Avirak nebyla poslední autoritou. Nikdy se nesměla považovat za vyšší než samotné zákony existence. Kdyby se někdy rozhodla postavit sama sebe nad Zdroj... Přestala by být Avirak. Po miliardy let tato pravidla nikdy neporušila. Ani jediné. Civilizace přicházely a odcházely. Galaxie se měnily. Hvězdy zanikaly. A Strážkyně dál mlčky bděla. Nikdo netušil, že se blíží okamžik, kdy bude poprvé postavena před rozhodnutí, které žádné z
těchto pravidel nedokáže jednoznačně vyřešit. Na nepatrné planetě, obíhající kolem obyčejné žluté hvězdy, se totiž začínal vyvíjet druh, který se rozhodoval jinak než všechny ostatní civilizace. Druh, který často jednal nelogicky. Druh, který dokázal být krutější než kdokoli jiný… …a zároveň obětavější než všechny známé národy vesmíru. Jeho jméno bylo… člověk.