Epilog Knihy III Odkaz Prvních Po následujících tisíciletích umlkly Brány

Artefakty zmizely. Velké říše se rozpadly. Jejich města pohltil prach. Jejich jazyky se staly legendami. Jen Avirak zůstala. Putovala opuštěnými světy. Zapisovala poslední příběhy. A čekala. Ne na návrat Prvních. Ti už se nikdy nevrátí. Čekala na nový hlas. Na nový druh. Na civilizaci, která nebude dědit jejich moc... ale jejich naději. Na jedné malé planetě, obíhající kolem nenápadné žluté hvězdy, se mezitím odehrávalo něco

zdánlivě bezvýznamného. V teplých mořích vznikaly první jednoduché organismy. Nikdo si jich nevšímal. Nikdo netušil, že právě zde začíná další kapitola dějin vesmíru. Avirak se naposledy podívala směrem k této vzdálené hvězdě. Nezasáhla. Jen tiše zašeptala: „Až přijde váš čas… budu čekat.“ A tím končí